Zápisník lázeňského šviháka

Jeseník

Lázně Jeseník leží v Bělské pahorkatině obklopené vysokými hřbety Hrubého Jeseníku v údolí říčky Bělé. V současné době má Jeseník přes 13 000 obyvatel a je významným lázeňským i administrativním centrem Slezska.

Obec byla založena před rokem 1267 a městem se stala již v roce 1295. Jmenovala se Frývaldov, současný název nese od roku 1947. Frývaldov byl významným hornickým městem, v okolí se těžilo zlato a neželezné kovy. Toto místo nechvalně proslulo čarodějnickými procesy a útlum těžby znamenal zpomalení rozvoje města, ke kterému přispělo i rozdělení Slezska v roce 1742, po němž se dostal na periferii Rakouskouherské říše. Impulsem nového rozvoje bylo založení lázní v roce 1830, u jejichž zrodu stál lidový léčitel a průkopník vodoléčby Vincent Priessnitz (179 -1851). Na levém břehu řeky Bělé při úpatí Studničního vrchu nechal vybudovat lázeňský komplex Gräfenberg, kde se vodoléčba stala základem léčení nemocí oběhového ústrojí, látkové výměny a žláz s vnitřní sekrecí, netuberkulózních nemocí dýchacího ústrojí, duševních poruch a kožních nemocí. Zvýšený důraz se klade na pohybovou léčbu, doplněnou dietoterapií, a využití vynikajících turistických a sportovních podmínek.
Osobnost V. Priessnitze si zasluhuje širšího představení. Narodil se jako nejmladší dítě místního hospodáře, který však oslepl, a tak malý Vincenc měl na bedrech starost o celý statek. Proto také chodil do školy jen krátce, naučil se jen číst a psát a jeho veškeré další vzdělání se odbývalo pozorováním přírody. Byl bystrý a vnímavý, měl vynikající paměť. Jako malý viděl, jak si postřelená srna koupala ránu v chladné studánce, a na to si vzpomněl, když si v sedmnácti letech poranil při práci v lese tři žebra. Narovnal si je o židli a stáhl plátěným ovinem, namočeným do studené vody - poprvé tak použil dodnes známý a aplikovaný Priessnitzův obvaz. Poté, co se takto sám vyléčil, byl volán k nemocným v blízkém okolí.
více se dozvíte v časopise Sezona