Historické toulky Amerikou 6

Bílé město na Potomaku

Napoleon se tak rozzuřil, že vyskočil nahý z vany a začal cloumat svým bratrem Lucienem. Vyhrožoval, že mu nechá useknout hlavu, gilotin ostatně z dob revolučních tribunálů v Paříži zbyly stovky. Na slovo se nezmohl ani jeho druhý bratr Josef. Jim oběma totiž právě prozradil, že prodá Jeffersonovi Louisianu. Císař to neměl špatně vymyšlené. Získá tím miliony k vedení války s Anglií, zbaví se ohromného území, jež nikdy plně neovládl, a navíc, a to je hlavní, prohloubí se rozpory mezi USA a Anglií, což nepochybně mezi nimi povede k dalšímu konfliktu.

Čekal, že se mu bratři budou obdivovat, že budou chválit jeho genialitu, ale stalo se, co nečekal. Oba mlčeli a rozpačitě přešlapovali z nohy na nohu. Až za hodnou chvíli se Lucien odvážil promluvit, a to, co řekl, nahnalo císaři krev do hlavy. Jeho plán je prý nesmysl To byla přímo neslýchaná troufalost a imperátor začal řádit jako pominutý. Spílal bratrům těmi nejhoršími jmény. Nakonec ze vzteku skočil zpátky do vany a oba pocákal od hlavy až k patě.

Tak to alespoň vypráví jedna z legend. Historici si sice nejsou zrovna jisti, že se to tak skutečně stalo, vědí jen, že v Bílém domě seděl v té době jako třetí prezident Thomas Jefferson.
Byl to obratný diplomat, navíc Napoleonovu letoru znal ještě z časů, kdy byl v Paříži velvyslancem. Zprávy jeho diplomatů a zvědů, přinášené kurýry z Francie, mu napovídaly, že sice Francouzi dobyli od Španělů zase zpátky New Orleans a získali zpět brány od obrovského území nazvaného Louisiana, ale že skutečné Napoleonovy zájmy byly v Evropě. Tam mělo vzniknout obrovské impérium, sahající od Atlantiku do ruských pustin a od severních moří k africkým výspám.

Jeffersonův kurýr
Když přinesl diplomatický kurýr z Paříže tajnou zprávu o Napoleonových úmyslech, rozhodl se Jefferson jednat. Neváhal a přes Atlantik vypravil plachetnici se svým kurýrem, s pokynem pro amerického velvyslance: nabídněte Napoleonovi, že území koupíme.
Odpověď, která přišla z Francie, vyrazila prezidentovi dech. Napoleon vzkázal, že je ochotný prodat nejen přístav a město New Orleans, ale celou francouzskou Louisianu. Patnáct milionů zlatých dolarů, které požadoval, byla sice ohromná a neslýchaná částka, ale posuzováno podle toho, co za ni nabízel, to byl pakatel.

V roce 1803 tak získaly USA území nedozírné ceny, v němž jedna čtvereční míle přišla na směšných pět dolarů a sedmdesát centů. Staly se majiteli ohromného teritoria sahajícího od Mississippi až pod Skalisté hory. Kde přesně byly jeho západní hranice, vlastně nikdo nevěděl.
V roce 1787, kdy dal Kontinentální kongres novému státu ústavu, bylo třeba najít i místo pro nové hlavní město. New York a Filadelfie už nevyhovovaly. Severní státy sice potřebu nového sídelního města uznávaly, ale chtěly, aby bylo v jejich teritoriu, protože ony byly kolébkou revoluce, ale to samé chtěly i státy jižní. Rozpory se podařilo vyřešit kompromisem. Byl zřízen tak zvaný District of Columbia, sto čtverečních mil měřící neutrální a nezávislá zóna, ležící někde mezi Severem a Jihem.
více se dozvíte v časopise Sezona