|
Thajsko
Země plná úsměvů

Americký oscarový film
Král a já z thajské historie, natočený podle autobiografické
knihy Anny Leonowensové, sklízel svého času velký úspěch
na celém světě, jen ne v zemi, o níž pojednával. V Thajsku
byl totiž tento film zakázán. Nedávno v Hollywoodu natočili
stejnou látku znovu a dokonce vznikla i kreslená verze.
Přesto ani tyto nové přepisy neměly v Thajsku úspěch. "Anglická
guvernantka na siamském dvoře" - tak se jmenuje předloha
všech tří filmů, kterou napsala Anna Leonowensová v roce
1870 po smrti thajského krále Ramy IV. Mongkuta, u jehož
dvora působila jako vychovatelka jeho četných dětí. Kniha
popisuje, kterak upjatá Angličanka udělala z neotesaného
barbarského krále opravdového šlechtice. A to Thajce urazilo.
Své panovníky totiž bezvýhradně milují, což platí zejména
o posledním z nich, současném králi Bhumibolu Adulaydejovi,
Ramovi IX., který je nejdéle vládnoucím panovníkem na světě
- na trůně je už od roku 1946. Za jeho vlády se z Thajska
stala prosperující země, která svou krásou přitahuje turisty
z celého světa.
Džungle, ostrovy i památky
Dlouhá léta bylo Thajsko zejména
synonymem takzvané sexuální turistiky. Z některých evropských
zemí - zejména z Německa a Skandinávie - nebyla v charterových
letadlech ani jedna žena-turistka. Letadla, plná zvědavých
mužů všech věkových kategorií, mířila do levného sexuálního
ráje, neznajícího jakýchkoli skrupulí. I když se mnohde
ještě tento trend udržuje, přesto v posledních letech začala
tato exotická země nabízet návštěvníkům více než jen pár
prchavých chvilek erotického štěstí.
Překrásná, šťavnatě zelená džungle na severu země poodhaluje
dosud tajemstvím zahalené původní horské kmeny Akhů, Lisů
či Karenů, s nimiž se turisté mohou setkat při návštěvě
nechvalně známého tzv. Zlatého trojúhelníku na hranicích
s Barmou a Laosem. Od pěstování máku na opium a heroin se
ve Zlatém trojúhelníku u hraniční řeky Mekong pomalu ale
jistě ustupuje. Matka současného krále, kterou po její smrti
Thajci uznávají jako světici, dohlížela na osvětový program,
který pomohl a stále pomáhá horským kmenům oprostit se od
otrocké práce na makových polích a věnovat se původním řemeslům.
Hlavní město severního Thajska Čang Mai patří mezi nejkrásnější
v zemi a je proslaveno zejména svými nočními trhy nebo sloními
farmami, v nichž si návštěvníci mohou vyzkoušet jízdu na
slonech a seznámit se se životem největších suchozemských
savců.
V centru Thajska zase turisty přitahují velkolepé historické
stavby původních buddhistických chrámů v Sukhotaji, Ajuthaji
či Lop Buri. Šedivost a monumentalita těchto staveb s obřími
kamennými sochami Buddhy kontrastuje s neuvěřitelnou barevností
a krajkovou lehkostí novějších chrámů, které zde stojí téměř
na každém kroku. Buddhistická filozofie včetně povinného,
alespoň několikatýdenního pobytu všech chlapců a mužů v
klášterech totiž tvoří neoddělitelnou součást života této
země.
více se dozvíte v časopise
Sezona

|
|