|
Příběhy světových obrazáren
Rijksmuseum Amsterodam
Největší, nejnavštěvovanější a nejbohatší muzeum
v Nizemsku - takové primáty patří Rijksmuseu v Amsterodamu,
které založil v roce 1808 Louis Napoleon Bonaparte. Dnešní
budova, navržená architektem P. Cuypersem, byla pro veřejnost
otevřena v roce 1885.
Hlavní sběrný zájem této galerie se soustřeďuje na vlámskou
malbu 17. století s těžištěm v amsterodamské škole. Cenný
je zejména soubor dvaceti Rembrandtových obrazů (mj. Noční
hlídka, Židovská nevěsta, Portrét matky), dále významná
díla F. Halse, B. van der Helsta, M. Hobbemy, P.de Hoocha,
J. van Ruisdaela, J. Steena, W. van de Velda a Vermeera
van Delft. Kromě holandské školy jsou zde však i sbírky
středověkého umění a díla z 18. a 19. století. V dalších
výstavních prostorách jsou sbírky soch a bust, užitého umění,
skla, stříbra, tapiserie i ukázky historické módy. V oddělení
vzácných tisků je soustředěn výběr prvotisků, kreseb a fotografií.
Nechybí však zde ani oddělení asijského umění, v němž jsou
vystavena umělecká díla z Japonska, Číny, Indonésie a Indie.
Zajímavé jsou také artefakty upomínající na nizozemské dějiny
od 15. století do druhé světové války - portréty, předměty
denní potřeby nebo modely historických lodí.
Stejně jako je největším "tahákem" Louvru Mona
Lisa, tak v Rijksmuseu je to Rembrandtova Noční hlídka.
Rembrandt se narodil v roce 1606 a už od osmnácti let měl
svůj ateliér v Leidenu. Po odchodu do Amsterodamu v roce
1631 se stal pro své skupinové výjevy a portréty jednotlivců
velice žádaným umělcem. Po uzavření manželství se Saskií
van Uylenburgh v roce 1634 vedl nákladný život a vrcholu
slávy dosáhl v roce 1642 právě obrazem Noční hlídka. Brzy
však následoval pokles jeho popularity a úpadek, který vedl
až k dražbě jeho majetku v roce 1656. Po smrti druhé manželky
Henriekse Stoffels malíř úplně osaměl a zemřel téměř v zapomnění
v roce 1669.
Velice zajímavá a světově ojedinělá je sbírka domečků pro
panenky, která je umístěna v suterénu budovy. Výroba těchto
domečků vzkvétala v Nizozemí zejména koncem 17. století.
Modely domů nesloužily k dětským hrám, ale byly používány
jako praktická vyučovací pomůcka pro mladé bohaté hospodyňky,
které si na nich zdokonalovaly představu o chodu domácnosti.
více se dozvíte v časopise Sezona
|
|
